Češi patří v evropském kontextu k národům, které televizi dlouhodobě sledují velmi intenzivně. I v době rostoucí fragmentace médií si tak u nás televizní vysílání udržuje silný zásah, stabilní sledovanost a schopnost oslovit široké publikum v průběhu celého týdne. Zatímco ve střední a východní Evropě zůstává sledování televize běžnou součástí dne, v západní a zejména severní Evropě tráví diváci před televizní obrazovkou výrazně méně času.

Televizi si v loňském roce zapnulo každý den v průměru 5,4 milionu Čechů ve věku 15+, což představuje 66 % všech televizních diváků v této věkové kategorii. „Aspoň jednou týdně sledovalo televizi dokonce 84 % diváků, tedy téměř 7 milionů lidí. Televize si i v dnešním fragmentovaném mediálním prostředí udržuje svůj klíčový benefit – schopnost zasáhnout velké množství diváků, a to v prostředí prémiového a důvěryhodného obsahu,“ popisuje Michaela Suráková, Managing Director ve společnosti Atmedia, která na českém trhu obchodně zastupuje 20 tematických TV stanic.^[1]

Průměrný čas trávený sledováním televize byl v loňském roce 3 hodiny a 30 minut denně. „Tradičně nejvyšší hodnoty byly v zimních měsících – v lednu a prosinci překročila denní doba sledování čtyři hodiny,“ doplňuje Michaela Suráková. Během pracovního týdne tráví Češi před televizní obrazovkou v průměru necelé 3,5 hodiny denně, o víkendu sledovanost výrazně roste. Nejsledovanějším dnem týdne zůstává dlouhodobě neděle, kdy diváci sledují televizi déle než čtyři hodiny.^[2]

V televizní sledovanosti mnohonásobně překonáváme severní Evropu

Televizní sledovanost v Česku zůstává dlouhodobě vysoká, což je ostatně charakteristické pro celý region střední a východní Evropy. Mezi státy tzv. visegrádské čtyřky vykazuje nejvyšší hodnoty dlouhodobě Maďarsko, kde diváci ve věku 15+ trávili loni u televize v průměru 5 hodin a 8 minut denně.^[3] Následuje Polsko, kde loni dosáhla televizní sledovanost ve stejné věkové kategorii na 4 hodiny a 31 minut denně.^[4] Podobné množství času jako Češi trávili sledováním televize v uplynulém roce Slováci – u diváků ve věku 12+ to bylo v průměru 3 hodiny a 44 minut denně.^[5]

Ve všech státech V4 zůstává televizní sledovanost meziročně stabilní – mírně rostla v Polsku a Maďarsku, zatímco v Česku a na Slovensku lehce poklesla. „I přes mírný pokles zůstává televizní sledovanost v Česku vysoká, podobně jako v dalších státech střední a východní Evropy. V porovnání se západní a zejména severní Evropou je to úplně jiný příběh,“ poukazuje na rozdíly Michaela Suráková. V zemích jako Norsko, Švédsko či Island tráví diváci sledováním televize zpravidla mezi jednou a dvěma hodinami denně – tedy výrazně méně než ve státech V4.

Nová jednotná TV měna zvýší hodnoty celkové sledovanosti

V roce 2026 by mohla televizní sledovanost v Česku růst, a to díky zavedení nové jednotné TV měny od 1. února. Ta nově zahrnuje vedle živé a odložené sledovanosti (do tří dnů) také sledovanost mimo domov na velkých obrazovkách – například v restauracích, barech nebo při veřejných projekcích. „Trh očekává navýšení celkové sledovanosti přibližně o 6 až 10 %, v závislosti na cílové skupině. První data už máme k dispozici, na obecné závěry je však ještě brzy,“ říká Michaela Suráková.

Vedle samotného nárůstu televizní sledovanosti je podle Michaely Surákové rozšíření měření důležité ještě z jednoho důvodu. „Televizní stanice i zadavatelé reklamy získají mnohem přesnější obrázek o televizní sledovanosti. Sledování televize mimo domov může být v některých případech, například během velkých sportovních událostí, významné. Dosud jsme tuto část sledovanosti neviděli. To se nyní mění,“ upozorňuje Michaela Suráková a připomíná, že nová jednotná TV měna vstoupila v platnost v měsíci, kdy se koná zimní olympiáda. Díky nové metodice se očekává nárůst sledovanosti zejména u sportovních a hudebních televizních stanic, jejichž obsah bývá často konzumován mimo domácnosti.

Infografika