Televize zůstává srdcem českých domácností. V roce 2025 vlastnilo televizor 86 % domácností a dalších 4,4 % českých domácností sledovalo televizní obsah na jiných zařízeních – například na počítači, tabletu nebo mobilu. Celkově tak televizní obsah sleduje 9 z 10 českých domácností.

Zdroj: ATO–Nielsen, Kontinuální výzkum, 2025

V posledních letech roste počet televizních domácností, které mají televizor připojený k internetu – konkrétně jich je už 59 %, přičemž ještě v roce 2020 jich bylo jen 35 %. Diváci vedle sledování televizních stanic využívají televizor stále častěji také k jiným aktivitám, jako je sledování YouTube a placených VoD služeb nebo poslech hudby. Sledování televizních stanic ovšem zůstává zdaleka nejčastější aktivitou.

Zdroj: ATO–Nielsen, Kontinuální výzkum, 2025

Televize zůstává silným médiem s vysokým dosahem. Denně ji sledují dvě třetiny televizních diváků ve věku 15+, což je 5,4 milionu osob! Aspoň jednou týdně si televizi zapne 84 % diváků a aspoň jednou měsíčně dokonce 92 %. Zásah televize se liší u jednotlivých věkových skupin diváků. Zatímco například ve věkové kategorii 35–44 let sleduje televizi denně 58 % diváků, v kategorii 45–54 let je to 72 %.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, Reach, CS 15+, 35–44, 45–54

O síle televize vypovídá také čas, který diváci jejím sledováním tráví – u diváků ve věku 15+ je to v průměru 3 hodiny a 30 minut denně! Opět platí rozdíly mezi jednotlivými demografickými skupinami. Zatímco diváci ve věku 45–64 let tráví sledováním televize v průměru 3 hodiny a 49 minut denně, u diváků ve věku 25–44 let to je 1 hodina a 48 minut denně.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, ATS/den, CS 15+, 25–44, 45–64

Čeští televizní diváci ve věku 15+ tráví sledováním televize v průměru 3,5 hodiny denně. Tento čas se však v průběhu roku mění – nejvyšší sledovanost bývá v zimních měsících, kdy lidé tráví více času doma. Odlišnosti jsou patrné i v rámci týdne – nejvíce času u televize tráví diváci o víkendu, zejména v neděli, kdy průměrná doba sledování dosahuje 4 hodin a 9 minut.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, ATS/den, CS 15+

I přes rostoucí oblibu zpětného zhlédnutí televizních pořadů (tzv. time-shift) zůstává živé sledování dominantním způsobem konzumace televizního obsahu. Odložená sledovanost tvoří 14 % z celkové sledovanosti. Navíc 90 % z této odložené sledovanosti připadá na první tři dny od původního odvysílání pořadu, tedy na období zahrnuté v tzv. oficiální TV měně (Živě + TS0–3).

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, Rating 000, CS 15+

Čeští diváci ve věku 15+ tráví před televizními obrazovkami v průměru více než 4 hodiny denně. Z tohoto času připadá 85 % na sledování lineární televize. Zbylých 15 % – v průměru 37 minut denně – věnují diváci tzv. ostatním aktivitám, jako je sledování YouTube a placených VoD služeb, poslech hudby nebo hraní her. Tyto alternativní způsoby využití televizoru jsou rozšířenější mezi mladšími diváky, přesto i u nich zůstává sledování televizních stanic dominantní aktivitou na televizoru.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, Ostatní aktivity, 2025, ATS/den, CS 15+

Lokální obsah tvoří 31 % z celkové délky odvysílaných pořadů na všech měřených televizních stanicích. Mezi další nejčastěji zastoupené produkce patří evropská a severoamerická tvorba. Podíl lokální produkce se výrazně liší nejen mezi jednotlivými televizními stanicemi, ale také podle žánru pořadu. Vysoký podíl domácí tvorby je typický zejména pro formáty jako zpravodajství.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, Délka dle Země původu, CS 15+

Ačkoli lokální obsah tvoří méně než třetinu celkové délky odvysílaných pořadů, podílí se na celkové televizní sledovanosti z 57 %. V přepočtu to znamená, že čeští diváci ve věku 15+ tráví sledováním lokálních pořadů přibližně dvě hodiny denně. To jednoznačně potvrzuje silný vztah publika k domácí tvorbě, která si udržuje stabilní pozici napříč žánrovým spektrem a na řadě televizních stanic představuje klíčový pilíř programové nabídky.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, ATS dle Země původu, CS 15+

Filmy a seriály patří mezi nejoblíbenější televizní obsah – češti diváci ve věku 15+ jim věnují 45 % z celkového času stráveného sledováním televize. Na druhém místě se umisťují zábavné pořady typu reality show (14 %), následované zpravodajskými pořady (13 %). Podíl jednotlivých žánrů na celkové sledovanosti se liší podle demografických skupin diváků – například muži sledují častěji zpravodajské a dokumentární pořady, zatímco ženy věnují více času dramatickým a zábavným pořadům.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, ATS dle Programový typ, CS 15+

Oblibu jednotlivých programových žánrů potvrzuje také žebříček 100 nejsledovanějších pořadů. Na pomyslné nejvyšší dva stupně vítězů za rok 2025 vystoupily filmy a seriály a zpravodajské pořady – oba tyto programové formáty obsadily 43 pozic ze sta. Třetí příčku pak zaujaly sportovní pořady s 8 pozicemi. Převážnou většinu 100 nejsledovanějších pořadů tvoří lokální tvorba.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–7, 2025, Rating, CS 15+

Tři největší televizní stanice – ČT1, Nova a Prima – mají společně 45% podíl na sledovanosti v cílové skupině diváků ve věku 15+. Dalších 46 % připadá na ostatní volně šířené televizní stanice – celkově má tedy tato kategorie 91% podíl na sledovanosti. Placené TV stanice, dostupné pouze prostřednictvím operátorů placené TV, mají 3% podíl na sledovanosti. Zbylých 6 % připadá na neměřené stanice, které nejsou zahrnuty v oficiálním měření televizní sledovanosti.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, Share, CS 15+

Tři největší televizní skupiny – ČT, Nova a Prima – mají v cílové skupině diváků ve věku 15+ velmi vyrovnané podíly na sledovanosti. V komerčních cílových skupinách 15–54 a 18–69 jsou rozdíly mezi jednotlivými televizními skupinami výraznější. Detailní přehled najdete v plné verzi studie.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, Share, CS 15+

Například jeden z hráčů na českém televizním trhu – společnost Atmedia – osloví prostřednictvím svých tematických TV stanic měsíčně v průměru 4,2 milionu diváků ve věku 4+. V jejím portfoliu je aktuálně 20 stanic, které jsou zaměřené na různé cílové skupiny a žánry. K největším z nich patří JOJ Family, FilmBox nebo CS Film.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, Reach 000, CS 4+

Diváci tematických TV stanic z portfolia společnosti Atmedia tráví jejich sledováním v průměru 1 hodinu a 7 minut denně. U jiných televizních skupin šplhá tento čas k více než dvěma hodinám denně. Rozdíly jsou také mezi jednotlivými televizními stanicemi – zatímco s některou tráví její diváci nižší desítky minut denně, s jinou téměř 2 hodiny denně.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, ATSR/den, CS 18–69

Například tematické TV stanice z portfolia společnosti Atmedia mají vyváženou skladbu diváků – tvoří ji z 52 % ženy a z 48 % muži. U většiny ostatních televizních skupin také převažují ženy. Složení publika se však liší podle zaměření jednotlivých stanic – záleží na tom, jak se profilují a jaký typ pořadů nabízejí. Sportovní stanice například oslovují převážně muže, jejich podíl dosahuje přibližně dvou třetin. Skladbu diváků lze studovat také z pohledu věku, vzdělání nebo socioekonomického statusu. Detailní přehled najdete v plné verzi studie.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, Profil, k CS 18–69

Na všech měřených televizních stanicích v Česku se za jeden rok odvysílá přibližně 10,4 milionu reklamních spotů. Nejméně reklamních spotů odvysílají TV stanice tradičně v prvním čtvrtletí roku.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, Počet, bez "cizojazyky"

Televizní reklama se obchoduje převážně na základě tzv. GRP (Gross Rating Point), což představuje 1 % oslovených diváků v definované cílové skupině. Všechny měřené televizní stanice v Česku doručí zadavatelům TV reklamy v průběhu jednoho roku přibližně 1,8 milionu GRPů v cílové skupině 18–69. Největší objem připadá na poslední čtvrtletí roku, tzv. Golden Quarter, které je pro řadu značek nejatraktivnější částí roku z hlediska prodejů.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, TRP 30s bloku, CS 18–69, bez "cizojazyky"

Roční investice do TV reklamy na měřených televizních stanicích se pohybují v řádu miliard Kč. Detailní data o velikosti televizního reklamního trhu a jeho vývoji jsou dostupné v plné verzi studie.

Mezi největší zadavatele TV reklamy dlouhodobě patří potravinové řetězce a výrobci potravin a nápojů – téměř čtvrtina všech doručených GRPů v cílové skupině 15+ připadá právě na tento segment. Mezi významné zadavatele TV reklamy patří také banky a pojišťovny (10 %) a důležitým sektorem jsou také farmaceutické přípravky (8 %). Detailní přehled najdete v plné verzi studie.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, TRPL 30s bloku, CS 15+, bez "cizojazyky"

Český televizní reklamní trh má podobu duopolu, protože většinu GRPů doručují zadavatelům TV reklamy dva hráči – televizní skupina Nova a obchodní zastupitelství Media Club vlastněné televizní skupinou Prima. Společně doručují přes 90 % GRPů v hlavních komerčních cílových skupinách 18–69 a 15–54. Dvojici hráčů doplňuje Atmedia, obchodní zastupitelství tematických TV stanic. Veřejnoprávní ČT má sice vysoký podíl na sledovanosti, ale její reklamní možnosti jsou ze zákona výrazně omezené.

Zdroj: ATO–Nielsen, Živě + TS0–3, 2025, TRPL 30s bloku, CS 18–69, bez "cizojazyky"