Prvního února uběhl rok od chvíle, kdy se definice oficiální televizní měny rozšířila – k živé sledovanosti se začala připočítávat tzv. „odložená sledovanost ‚nultého‘ dne“, která se někdy označuje též jako TS0, resp. VOSDAL. Zavedení nové měny přineslo Atmedia vyšší sledovanost a zejména více GRPs. Diváci zpětně nejčastěji sledují sportovní události, dokumentární pořady a filmovou/seriálovou tvorbu.
V roce 2016 tvořila odložená sledovanost mediálního zastupitelství Atmedia 1,1 % celkové sledovanosti. V tomto ohledu se drží sledovanost na průměru celkového televizního trhu, tedy 1,2 %. V portfoliu Atmedia z hlediska odloženého zhlédnutí pořadů vedou sportovní, dokumentární a filmové stanice – což kopíruje zahraniční trendy.
Typickým divákem tematických stanic Atmedia, který nejčastěji využívá možnosti odloženého zhlédnutí pořadu, je v produktivním věku 35–54 se socioekonomickým statusem „C“, se středoškolským, resp. vysokoškolským vzděláním a žijící ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V této cílové skupině tvoří odložená sledovanost tematických stanic Atmedia dokonce 5,9 % z celkové sledovanosti, což je téměř dvojnásobek oproti celému televiznímu trhu. Nejvyššího podílu dosahuje odložená sledovanost u sportovních stanic, konkrétně 20,2 %.
Zatímco od února 2016 do konce ledna 2017 v CS 15+ přinesla nová měna trhu 0,8 % GRPs navíc, u Atmedia to bylo 1,1 %, resp. 3,5 % ve zmíněné cílové skupině aktivních diváků 35–54. „Opět jsme prokázali atraktivitu diváků stanic Atmedia, kteří se pečlivě zajímají o to, co sledují, a lépe si pamatují obchodní sdělení. Ještě větší radost mám z obchodního hlediska – významně jsme dokázali navýšit počet GRPs. Dokazuje to, že naši diváci zpravidla při zpětném sledování nepřeskakují reklamní sdělení,“ vyzdvihuje přínosy Iva Pantůčková, obchodní ředitelka společnosti Atmedia.
Informace o odložené sledovanosti je v rámci peoplemetrového projektu měřena od ledna 2013. Hlavní výhodou je fakt, že VOSDAL je uživatelům dat k dispozici hned druhý den ráno společně se živou sledovaností. Nová měna byla zavedena kvůli rostoucímu technologickému vývoji, stoupá totiž poptávka po využívání televizních archivů, k nimž mají přístup diváci pomocí řady platforem -od HbbTV, přes IPTV archiv, až po ruční nahrání pořadů.
V současném modelu se do sledovanosti započítávají jen pořady zhlédnuté ve stejný den, kdy běžela premiéra pořadu v televizi, přičemž nyní probíhají diskuze o začlenění odložené sledovanosti do oficiální televizní měny až o sedm dní od premiéry. V Evropě existuje zhruba 20 zemí, v nichž je odložená sledovanost součástí televizního měření. V USA podíl zpětného zhlédnutí neustále roste a nyní tvoří zhruba polovinu celkové sledovanosti.
