Atmedia
Už 15 let jsme vašimi partnery ve světě tematických televizí

Přinášíme poslední část rozhovoru s Marcelem Procházkou, Director of Legal & Regulatory Affairs ve společnosti České Radiokomunikace. Rozhovor vychází jako součást série videí atmedia insight: expert talks, ve kterých se svými hosty diskutuje o různých tématech z televizního i mediálního prostředí Michaela Suráková, Managing Director naší společnosti.

Marcel Procházka ve třetí části rozhovoru hovoří o nových technologiích, jako jsou IoT, tedy internet věcí, nebo 5G Broadcast. „5G Broadcast má na rozdíl od mobilních sítí tu výhodu, že ho může sledovat neomezený počet televizních diváků,“ popisuje benefity 5G Broadcast Marcel Procházka a pokračuje: „Televizním divákům budeme schopni do mobilních telefonů doručit program v perfektní kvalitě, aniž by se jim přenesená data počítala do jejich měsíčních limitů, nebo aniž by museli být navázáni na konkrétního mobilního operátora.“ Diváci podle něj budou moci platit jen za televizní stanice, které chtějí skutečně sledovat. Model má být podobný jako v případě VoD služeb.

České Radiokomunikace zahájily testování 5G Broadcast již v roce 2021 a probíhat bude ještě v příštím roce. Pro jeho masivnější rozšíření je podle Marcela Procházky důležité, aby byl implementován do mobilních telefonů jako standard. Důležité bude také najít rentabilní obchodní model. Jedním z nich může být podle Marcela Procházky spolupráce s mobilními operátory, pro které je přenášení lineárního televizního vysílání relativně náročné. U velkých sportovních událostí se pak občas stává, že je signál nekvalitní nebo vypadává. „My jsme schopni lineární obsah od mobilních operátorů převzít, odvysílat jej přes síť 5G Broadcast, a snížit tím zátěž standardních mobilních sítí, které mohou být použity pro jiné účely,“ tvrdí Marcel Procházka.

Kromě 5G Broadcast zmiňuje Marcel Procházka i další inovace, na kterých České Radiokomunikace v současnosti pracují. Testují například nový kodek H266, který umožní vyšší kompresi signálu. „Do jednoho multiplexu se nám vejde více televizních stanic,“ upozorňuje Marcel Procházka. České Radiokomunikace se také věnují technologii DVB–I, která slučuje lineární televizi s internetem. Úzce s tím souvisí tzv. DVB–TA, targeted advertising. „Chceme být schopni nahrazovat lineární reklamu reklamou šířenou přes HbbTV a internet,“ popisuje Marcel Procházka.

Kromě televizních sítí jste také spustili síť pro internet věcí. Jaký vývoj očekáváte? Jak v České republice nyní funguje internet věcí? Jsme na začátku, nebo jsme se už někam posunuli?

Pokud se podíváme na IoT, existuje tzv. Gartnerova křivka, hype křivka, která má nejdříve prudký růst, poté prudký pokles, a nakonec postupný růst. Na začátku jsou nějaká očekávání, potom se očekávání zvyšují, až jsou často velmi nereálná, potom přijde nějaká deziluze a křivka směřuje dolů. Pokud je projekt životaschopný, dostává se potom znovu nahoru. My jsme na této křivce nyní trochu níže za deziluzí, protože představa skvělých zítřků, kterou nám různí konzultanti líčili, se úplně nevyplnila. Konceptu IoT však pořád věříme, chceme ho neustále rozvíjet a vidíme tady poměrně významný obchodní potenciál a zájem IoT služby využívat.

V průběhu času jsme celkem zásadně změnili naši strategii. V první fázi jsme vytvořili síť pro přenos informací v rámci IoT. Je postavena na technologii LoRaWAN, což je evropský standard, který je dobře popsán. Navíc pro ni existuje velké množství čidel. Pokrytí máme skvělé, dosahuje více než 95 %. Zjistili jsme ovšem, že síť není to, co zákazník hledá. Ten totiž hledá konkrétní užití, proto jsme zcela změnili naši strategii a dnes se soustředíme na tvorbu produktových řešení end-to-end. Od čidla, kdy musíme dobře porozumět byznysu zákazníka, po zpracování informací v našem cloudu. V naší síti dnes máme více jak 45 tisíc čidel v různých odvětvích, od měření vody, tepla, plynu a dalších komodit, po měření emisí v Praze. Nejenže prostřednictvím čidel sbíráme informace a přenášíme je přes naši LoRaWAN síť, ale také zpracováváme data v cloudu. Je potřeba dělat různé analýzy a informace poté poskytnout zákazníkovi.

Věříme, že IoT má potenciál, sice to není v takových objemech, jaké nám předpovídali konzultanti přibližně před deseti lety, ale síť se pomalu zahušťuje, zvyšuje se počet čidel a vstupujeme do nových odvětví, v rámci kterých chceme IoT služby nabízet.

Pojďme se nyní podívat na blízkou budoucnost televize, která již částečně probíhá. Momentálně totiž testujete 5G Broadcast. Co to vlastně 5G Broadcast je a co znamená pro televizní stanice?

5G Broadcast si můžeme představit jako obdobu vysílací sítě, která přenáší televizní obsah. Nikoliv však do televizních obrazovek, ale do mobilních zařízení a tabletů. V tom je ten rozdíl. 5G Broadcast má na rozdíl od mobilních sítí tu výhodu, že ho může sledovat neomezený počet televizních diváků. Známe to z dnešní doby, když je například mistroství světa v hokeji, fotbale, nebo v případě jiné významné události – takový obsah je sledován na velkém množství mobilních telefonů. Mobilní sítě jsou pak přetížené, signál není dostupný, nebo je v nižší kvalitě. 5G Broadcast tyto nevýhody eliminuje. Na vysílání, které šíříme v 5G Broadcast, se může dívat nelimitovaný počet diváků, nejsou tam žádná omezení, obsah může být ve velmi dobré kvalitě. To je hlavní výhoda 5G Broadcast.

Další výhodou je, že jde o součást velké rodiny 5G. Věříme, že se 5G Broadcast brzy stane součástí všech mobilních telefonů, které budou na trhu. Dnes není standardně ještě v mobilních telefonech implementován, ale věříme, že brzy bude. Televizním divákům budeme schopni do mobilních telefonů doručit program v perfektní kvalitě, aniž by se jim přenesená data počítala do jejich měsíčních limitů, nebo aniž by museli být navázáni na konkrétního mobilního operátora. V tom vidíme velkou výhodu – televizní divák dostane možnost sledovat televizi bez toho, aniž by musel mít smlouvu s nějakým mobilním operátorem.

Co bude muset uživatel s tabletem nebo mobilem udělat pro to, aby mohl sledovat televizi prostřednictvím 5G Broadcast?

Pokud bude technologie implementována v mobilních telefonech a tabletech, bude záviset pouze na obchodním modelu, na kterém se domluvíme s televizními stanicemi. Pokud bude obsah šířen televizním divákům bezplatně jako v případě DVB–T2, nebude muset divák dělat nic. Pouze si stáhne aplikaci, pomocí které bude sledovat televizní vysílání. Pokud tam bude nějaký placený obsah, jsme schopni jej zajistit pomocí DRM (poznámka: Digital Rights Management, správa digitálních práv). A je potom na divákovi, aby si domluvil smluvní vztah s konkrétní televizní stanicí. Bude to fungovat na podobném principu, na kterém dnes fungují streamingové služby Novy nebo Primy.

Kdy očekáváte spuštění 5G Broadcast?

Testování 5G Broadcast jsme zahájili v roce 2021. Provedli jsme první sadu testů, které jsme vyhodnotili v loňském roce. Nyní probíhá druhá fáze testů a další bude následovat v roce 2024. Vidíme, že technologie ještě není úplně vyspělá na to, abychom ji komerčně nasadili. Čekáme na nové softwarové verze, u nichž věříme, že odstraní určité problémy, které nyní vidíme. Jsme si téměř jisti, že právě pomocí nových softwarových verzí budeme schopni tyto problémy eliminovat. Úspěšnost technologie bude záviset na tom, zda se objeví 5G Broadcast v mobilních telefonech jako standard. Zájem o 5G Broadcast ze strany výrobců chipsetů (poznámka: sada integrovaných obvodů (čipů), které jsou navrženy ke vzájemné spolupráci) je, máme již první mobilní telefony, které nám někteří výrobci dodali. Jde například o firmu Qualcomm. A také například Samsung implementuje 5G Broadcast do svých mobilních chipsetů.

Úspěch celého projektu bude záviset na tom, zda se podaří dostat 5G Broadcast jako standard do mobilních telefonů. Poté samozřejmě budeme muset najít vhodný obchodní model, abychom byli schopni technologii poskytovat a zaplatit. Jedním z těchto obchodních modelů může být například spolupráce s mobilními operátory, pro které je přenášení lineárního televizního vysílání relativně náročné, zatěžuje totiž mobilní sítě. To vidíme na případech souvisejících s nějakými velkými událostmi, kdy signál vypadává. My jsme naopak schopni lineární obsah od mobilních operátorů převzít, odvysílat jej přes síť 5G Broadcast, a snížit tím zátěž standardních mobilních sítí, které mohou být použity pro jiné účely. To může být jeden obchodní model, na kterém se můžeme domluvit s mobilními operátory. Víme, že v zahraničí již tyto diskuze mezi společnostmi typu České Radiokomunikace a mobilními operátory probíhají.

Jaká budoucnost nás čeká? Jaké další inovace v oblasti televizního vysílání můžeme očekávat?

Co se týče technologických inovací, testujeme nyní nový kodek, který se jmenuje H266. Dnes používáme kodek HEVC–H265. Jde o kodek, který umožní ještě vyšší kompresi signálu, což znamená, že se nám do jednoho multiplexu vejde více televizních stanic. Prostor pro 6 televizních stanic, který nyní máme, platí pro HEVC. Když nasadíme novější kodek, budeme do něj moci umístit ještě více televizních stanic. Nový kodek je důležitý také pro přenos internetu. Čím vyšší efektivita kódování, tím vyšší kvalita obrazu na straně diváka. Proto chceme kodek nasadit co nejdříve, hlavně v internetové části.

Také testujeme technologii DVB–I, což je technologie, která slučuje svět lineární televize s internetem. Její pomocí budeme schopni přenášet jak lineární televizi, tak internetovou televizi přes jeden standard. To přináší velkou efektivitu v tom, že televizní přijímače a set-top-boxy budou unifikované, budou podporovat jeden typ standardu, jak pro svět televizní, tak pro svět internetový. Souvisí s tím velmi úzce také standard DVB–TA, targeted advertising. Chceme být schopni nahrazovat lineární reklamu reklamou šířenou přes HbbTV a internet. Proto potřebujeme, aby byl standard jednotný. Dnes narážíme na to, že standardů je hodně a přepínání mezi lineárním vysíláním a nelineárním vysíláním sice technologicky umíme, ale některé televizory si s tím nedokážou poradit. Když bude televizor umět standard DVB–I, mělo by to probíhat bez problému.


Sledujte nás také na Linkedinu a Twitteru a neuteče vám žádná novinka ze světa televize!

Líbil se vám článek? Pošlete ho do světa!
Podobné články

Televize si i v loňském roce udržela v regionu střední Evropy vysokou sledovanost

Televizní sledovanost v České republice a zemích V4 se i v loňském roce držela na vysokých hodnotách. Nejvíce času před televizními obrazovkami trávili naši maďarští sousedé, a to v průměru 5 hodin denně, zatímco Češi věnovali jejímu sledování 3,5 hodiny. Rok 2023 také…

#cislotydne: Leden 2024

V prvním souhrnu roku 2024 vás hned v úvodu potěšíme pozitivní zprávou. Úspěšně jste zvládli leden – nejdelší měsíc v roce, který má oficiálně 31, neoficiálně 84 dní. Co se za tu dlouhou dobu v Atmedia událo? V krátkých infografikách…

Zajímavá čísla z TV trhu!

Sledujeme trendy a přehledně vám je představujeme již od roku 2020 📺. Víme například to, jaký dojem dělají české TV stanice na své diváky, kolik lidí platí za televizi nebo kolik Čechů sleduje Netflix! Mrknout na zajímavá čísla z loňského…
Nahoru